držíte v rukou nové číslo opavské ProAlternativy. Dnešní téma – Základní příjem – je možná trochu nicneříkající, nicméně po přečtení našeho hlavního článku pochopíte, o co jde.

I touto cestou bychom se mohli vydat, pokud bychom chtěli zodpovědně a radikálně řešit současnou politickou a ekonomickou krizi. Prostředků na to máme dost. Teď ještě potřebná politická vůle.

V pořadí čtvrtá ProAlternativa rovněž nabídne váš oblíbený komiks a bleskovky.

Opět Vás také vyzýváme, abyste nám poskytli zpětnou vazbu na náš kontaktní e-mail.

Redakce

Co je všeobecný základní příjem?

Všeobecným základním příjmem se rozumí jistá státem garantovaná peněžní částka, pravidelně vyplácená všem lidem bez rozdílu, jejímž smyslem je základní zajištění lidského života. Není to tedy protihodnota za určitý výkon, ale dávka, k-níž opravňuje samotná existence lidské bytosti. Proč vlastně tato idea, která je ve své podstatě ideou osvobození člověka, vznikla? Cožpak od nepaměti neplatilo heslo „kdo nepracuje, ať nejí“, vyslovené již v novozákonních textech (2-Te 3,10)? A bylo by vůbec reálné, aby lidé pracovali, kdyby nad jejich hlavami permanentně nevisel bič?

K tomu si musíme především objasnit, v jaké situaci se se dnes lidstvo nachází. Ekonomickou strukturu kterékoliv vyspělé civilizace můžeme v-podstatě rozdělit do čtyř sektorů:

1. Zemědělství, které zajišťuje obživu, popř.             suroviny pro další zpracování
2. Průmysl vyrábějící stroje, nástroje a zařízení, stavebnictví
3. Doprava, obchod a pomocné činnosti (převážně na tržní bázi)
4. Veřejné služby, spočívající v investicích do dlouhodobého rozvoje společnosti jako takové – sem spadá zejména školství, zdravotnictví a hygiena (parky, lázně), bezpečnost a organizační správa, rozvoj vědy a techniky, sociální činnosti, umění a odpočinek. Tento sektor (převážně) neprodukuje tržní zisk             jednotlivcům, je však pro společnost nanejvýš žádoucí.

Rozložení pracovních sil v jednotlivých sektorech se v různých fázích civilizačního vývoje postupně měnilo. Zatímco původně pracovala drtivá většina v zemědělství, později se značná část lidské práce přesunula do průmyslu. Následovala postindustriální fáze, kdy automatizace výroby prudce snížila potřebu živé pracovní síly a umožnila tak vznik volného času. Tato fáze nemusí nutně znamenat nezaměstnanost, protože volná pracovní síla se automaticky přelije do vyšších sektorů, zejména do toho posledního. V-cestě tomu může stát jediné: Přebujelý třetí sektor (který je převážně tržní) odmítá vzdát se své dominantní role ve společnosti a tím nedovolí přelití práce do tolik potřebného čtvrtého sektoru (který převážně nepřináší privátní zisky). V-konečné fázi by to totiž znamenalo konec kapitalismu, jehož meze jasně odhalila mimo jiné i-současná krize.

Vývoj společnosti se tak jakoby nemůže hnout z místa. Nastává situace, kdy část lidí nemá, lidově řečeno, „do čeho píchnout“, zatímco z jiných se dobývá maximum. Vymačkávají se jako citrón. Zatímco na kontech společenských parazitů se hromadí nevyčíslitelné finanční sumy, zuřiví zastánci trhu (neoliberálové) chtějí lidstvo vybičovat k práci, které se pro všechny nedostává, a prahnou po tom, aby odbourali poslední zbytky starých forem solidarity, jako byl sociální stát. Snaží se ze všech sil zasadit staré společnosti poslední ránu a udělat z ní roztříštěnou masu osamělých jedinců, zoufale bojujících o přežití.

Ale člověk má přece svá práva, mezi něž rozhodně patří právo na život. Člověka nelze nechat zemřít hlady jen proto, že rozkládající se společnost není schopná nabídnout mu práci. Místo starých typů sociálních dávek se nabízí jiné řešení: Základní příjem.

Rozdíl mezi těmito typy dávek spočívá v tom, že základní příjem dostanou všichni, ať už pracovat mohou nebo nemohou, případně nechtějí, ať už jsou bohatí nebo chudí. Zároveň odpadá „sledování“ lidí, nucené docházení na úřady práce, prověřování, zda někdo má či nemá na dávky nárok, atd., což pochopitelně také stojí peníze. Lidem se naopak umožní, aby se osvobodili od strachu, že nepřežijí, a mohli se tak v klidu věnovat tvůrčí činnosti (která přinese užitek všem), případně sociální práci, kterou trh není schopen ohodnotit; mimochodem podobně jako neohodnotí nanejvýš potřebnou práci, konanou v domácnostech, práci, bez níž by člověk ani nemohl být vychován.

Problematikou základního příjmu se podrobně zabývá Mezinárodní síť základního příjmu založená Philipem van Parijsem. Globální základní příjem by byl spásným řešením zejména pro obyvatele chudých zemí (Afrika), které jsou už teď stejně odkázány na zahraniční pomoc. Zdrojem základního příjmu by mohly být daně z příjmu, z obratu, z kapitálových zisků, z majetku, z dědictví, z finančních transakcí (Tobinova daň) aj. Některé koncepce základního příjmu zahrnují mezi příjemce i děti, a to přibližně polovinou vypočítané částky. Návrhy se pohybují zhruba od čtyř set do tisíce euro na hlavu.

Otázkou základního příjmu se zabývali mnozí sociální vědci už ve dvacátém století, ale samotná idea pochází dokonce z osmnáctého století (Fourier). Někteří lidé se však k myšlence základního příjmu staví kriticky. Skeptici ho prezentují jako příjem za lenost. Domnívají se totiž, že člověk pracuje ze strachu, pouze tehdy, když je k práci donucen. Přehlížejí, že v základním příjmu má jít jen o základní zajištění existence, s nímž se určitý počet nenáročných lidí může zcela spokojit, ale velká skupina ostatních bude mít různě motivovaný zájem dál pracovat a normálně vydělávat, to znamená, k základnímu příjmu bude mít ještě příjem z placené práce, ať už v plném nebo nižším pracovním úvazku. Přehlížejí, že běží o důstojnost člověka. V jejich přístupu rozpoznáváme starou představu, že člověk je ve své podstatě zlý a líný, jakési neřádné (v církevní terminologii hříšné) stvoření, a k dobru – tedy práci pro společnost – musí být donucován určitou formou násilí. Dlužno říci, že v tomto případě jde o argumentaci hrubě antiemancipační, zatímco linie emancipační právě v uvolnění nátlaku (především existenčního) vidí cestu k-osvobození kreativních sil člověka a tedy i cestu k rozmnožení obecného dobra a vytvoření solidární společnosti. Antiemancipační tezi ovšem v poslední době zpochybňuje (a emancipační naopak potvrzuje) stále větší množství dobrovolníků, vykonávajících neplacenou práci a angažujících se pro záležitosti obce ve smyslu polis.

Eva Hájková

Zdroje:

WAGNEROVÁ, Alena. Svoboda, rovnost, základní příjem aneb O důstojnosti člověka. [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/14607-svoboda-rovnost-zakladni-prijem-aneb-o-dustoj nosti-člověka

HOLÝ, Dalibor. Pohltí nás nezaměstnanost?. [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/15523-pohlti-nas-nezamestnanost

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem nebo všeobecný základní příjem (angl. universal basic income) je navrhovaný systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené ve stejné výši všem lidem. Smyslem této dávky by bylo poskytnout základní zajištění živobytí každému, bez ohledu na to zda pracuje, pracovat nemůže, či pracovat nechce. Její zastánci ji navrhují zavést buď na úrovni jednotlivých států, na úrovni Evropské unie, nebo celosvětově.

Více o základním příjmu…

https://www.youtube.com/watch?v=ExRs75isitw (Film „Grundeinkommen: Ein Kulturimpuls“ (DE s CZ titulky))

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=zxBbi3hlXkU# (Film (3 min) s vysvětlením principu základního příjmu (EN))

https://www.facebook.com/pages/Základní-příjem/456059990569

http://cs.wikipedia.org/wiki/Základní_nepodmínění_příjem

BLESKOVKY

Lidové noviny přinesly šokující zprávu. Již téměř každý pátý zaměstnanec v ČR spadá do kategorie pracující chudiny. Ač se politici tento fakt snažili léta tutlat a tvrdili, že Česko je přebujelý rovnostářský sociální stát, statistiky hovoří jasně. Tak co nyní, neoliberálové? Stále si myslíte, že to vyřeší „více trhu“?

Koncem května prošla centrem Ostravy asi padesátka demonstrantů, aby podpořila obyvatele Přednádraží. Došli až k hotelu Imperial, kde zrovna papalášové z Bruselu projednávali program sociální inkluze pro Ostravu. Nikdo z těch, kterých se to týká, nebyl na jednání pozván. Zase o nás bez nás? Pokolikáté už?

Neúspěšný prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg přestavil své fórum, jehož cílem je přitáhnout mladé lidi k politice. Nebylo by však v souladu s konzervativní vírou vhodnější, aby poddaní raději drželi hubu?

Čáslavská komunitní infokavárna La Victoria, kterou loni založili místní anarchisté, úspěšně vstoupila do nového čtvrtletí. Za sebou má desítky filmových večerů, benefičních koncertů, diskusí, přednášek a workshopů. Je zřejmé, že čím jsou dopady krize horší, tím usilovněji lidé hledají alternativy.

Asi 150 demonstrantů se v Praze připojilo ke globální demonstraci proti korporaci Monsanto, která je zodpovědná za šíření geneticky modifikovaných potravin. Protesty se konaly ve 436 městech světa a v součtu se jich zúčastnily dva miliony lidí. Jiný svět je možný!

Vydává: ProAlt Opava, 2013

Autorský kolektiv:

J. Karen, F. Šimeček, V. Hromada, J. Hájek, E. Hájková

Editor a grafická úprava: J. Hromada

Předchozí čísla:

1/2012 – Opavský Hyde Park – Současná politická situace

2/2012 – Prekarizovaná práce

3/2013 – Participativní rozpočet

opava@proalt.cz

www.proalt.cz

Nové číslo opavské ProAlternativy v pdf zde.

Jiří Guth

Demokratická politika není založena na rozdílení trafik. To hlásají jen fanouškové monarchie a feudalismu, respektive obhájci zpolitizované státní správy.

„Výkonná rada ODS nepovažuje politickou dohodu o obsazení některých míst ve veřejném sektoru za trestnou činnost,“ dozvěděli jsme se v pátek 14. června 2013. Prima, beru toto usnesení statutárního orgánu té strany na vědomí. ODS jsem nikdy nevolil a toto mě jen utvrzuje, že volit ani nadále nebudu. Nejsem sice politolog, ale jakž tak uvědomělý občan snad ano, mj. s hrubým přehledem o historii a nevelkou, byť nepřímou zkušeností se současnou politikou (jako asistent poslanců za Stranu zelených v letech 2006-2009 a člen různých orgánů této strany r. 2003).

Následuje něco jako zdůvodnění: „Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.“

Vbrzku se objevily různé obhajoby postoje ODS z per resp. klávesnic lidí, kteří jsou považováni za konzervativní intelektuály. Roman Joch zopakoval usnesení skoro doslova: „to je normální politická dohoda, ´něco za něco´ – a na tom je politika vlastně založena.“ a Josef Mlejnek mladší jen trochu jinými slovy: „má-li být přidělování postů výměnou za jisté protislužby nadále posuzováno jako korupce a kriminalizováno, jde svým způsobem o konec politiky tak, jak ji lidstvo zná po tisíce let.“ Ten aspoň velmi příhodně pokračoval „Pokud o tom někdo pochybuje, nechť si ve slovníku nalistuje nebo na internetu ´vygoogluje´ význam slova léno.“ Tak moment, copak lenní soustava je totéž, co politika? A kolikpak těch tisíců let vlastně bylo? První léno bylo uděleno někdy v polovině osmého století (franská říše, Karel Martel) a lenní právo posléze zaniklo například v Anglii v roce 1649. V Čechách a na Moravě sice až s koncem Svaté říše římské roku 1806, ale za společný a symbolický letopočet bych doporučil 1789. Moc vládnoucí z vůle lidu prostě nemůže propůjčovat nebo udílet léna. To není součást politiky, ale jen feudálního uspořádání společnosti. Demokratický systém na něčem takovém není založen ani náhodou. Politické dohody jsou jistě možné, ale jejich přímý dosah musí zůstat v rámci politiky v užším smyslu.

Více zde.

Praha, 16. 6. 2013

V pondělí 17. června v 10 hodin bude na půdě Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR – Koněvova 1107/54, Praha 3 – prezentována kampaň „Za novou sněmovnu“.

Vládní politici nám ústy Petra Nečase tvrdí, že korupce a trafiky jsou běžnou součástí politiky. Bezděčně tak odhalil, jakým způsobem tato vláda „běžně“ vládne. Tato politika je založena na osobních zájmech našich zastupitelů a jejich kmotrů. Stát je rozkraden; společnost je upozaděna. Má snad platit, že vše se dá koupit, že každý má svou cenu, liší se jenom její výše? Je zcela normální podplácet, pokud si chci zajistit podporu? Je možné se v této společnosti něčeho domoci, pokud nemám vlivné přátele a tučné konto?

„Jen díky podplácení ve formě úplatků hotovostních, bezhotovostních i trafikových mohly být schváleny církevní restituce, tedy převod dosud konkrétně nespecifikovaného objemu majetku a pozemků do rukou církví, se kterým většina obyvatel nesouhlasí a neshledává tyto restituce jako spravedlivé a mravné,“ říká spisovatelka Lenka Procházková. Díky nestandardnímu vlivu šéfky vládního kabinetu, podle vrchního státního zástupce zločinnému, došlo dokonce ke zneužití vojenské rozvědky!

Bez podplacených, nyní již stíhaných exposlanců Tluchoře, Šnajdra i Fuksy, by neprošly hlasováním v poslanecké sněmovně vedle církevních restitucí ani zákony navyšující daň z přidané hodnoty. „Zvýšení této daně dopadá především na znevýhodněné skupiny obyvatel a zhoršuje situaci ve zdravotnictví,“ uvedla předsedkyně Odborového svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Podle nás nelze tolerovat aroganci moci, která sebe samu degradovala na úplatkářství. Nelze věřit, že jsme si v tomto státě všichni rovni před zákonem, pokud premiér zpochybňuje práci justice a policie.  „Bez ohledu na to, zda tato koalice bude pokračovat s Petrem Nečasem nebo bez něj, budeme považovat tuto koalici za nelegitimní, a proto požadujeme rozpuštění sněmovny“, říká mluvčí ProAltu Ondřej Lánský.

Vyzýváme všechny poslance a poslankyně Poslanecké sněmovny ČR, aby usilovali o prosazení zákona o okamžitém rozpuštění poslanecké sněmovny a vyhlášení nových voleb.

Z uvedených důvodů organizátoři svolávají sérii protestních akcí na úterý 18. června 2013. Informace o dalším postupu organizací pořádajících kampaň „Za novou sněmovnu“ budou prezentovány na tiskové konferenci, která proběhne v pondělí 17. června v 10 hodin na půdě Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR – Koněvova 1107/54, Praha 3. Občerstvení je zajištěno.

Na tiskové konferenci mimo jiné vystoupí předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása či spisovatelka a bývalá disidentka Lenka Procházková.

Kontaktní osoby:

Ondřej Lánský; ondrejlansky@proalt.cz; tel.: 605 983 616

Lukáš Matoška; lukasmatoska@gmail.com; tel.: 721 490 382

Verze v pdf je zde.

Podporují:

Alternativa Zdola   -   Iniciativa ProAlt   -    Mladí sociální demokraté   -   Národní rada osob se zdravotním postižením ČR   -   Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Diskutovat budou:
Ondřej Lánský (politolog, aktivista)
Imrich Horvát (romský aktivista)
Jiří Dolejš (místopředseda KSČM)
Roman Sklenák (stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD, čekáme na potvrzení).

Přijďte diskutovat s námi do Městské knihovny v Praze (Praha 1, Mariánském nám.1, malý sál), ve středu 19.6. od 19. hod.

Plakát ke stažení zde.

ProAlt – iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ

Tisková zpráva

Iniciativa ProAlt hodlá rozhodněji vystupovat proti privatizaci jednoho z pilířů veřejné moci, a to je monopol na vynucování zákona a obecněji na oblast justice. Česká republika je jednou z těch zemí světa, kde vlády levicové i pravicové, opilé neoliberální ideologií, částečně zprivatizovaly spravedlnost.

„Soudní exekutor je podivná chiméra. Disponuje kulatým razítkem, rozhoduje jménem republiky, ale jeho motivací je soukromý zisk,“ říká mluvčí ProAltu Pavel Novák. „Za jeho činy vůči věřitelům však odpovídá stát. Jakékoli škody, které soudní exekutor způsobí, v konečném důsledku zaplatí daňoví poplatníci. Soudy mají povinnost tyto ve skutečnosti často soukromé podnikatele s bídou kontrolovat, ale díky rozpočtovým škrtům na to nemají personální ani materiální podmínky. Nemůžeme se tedy divit excesům soukromých soudních exekutorů, zmatkům i nepravostem hraničících se zločiny, kterých jsme svědky. Nemůžeme se divit, že tisíce občanů byly a další tisíce budou uvrženy zbytečně do bídy právě i kvůli činnosti soudních exekutorů. Trh vyřeší vše!“

Člen ProAltu Michal Trčka dodává: „Nejen proto jsme se rozhodli téma soudních exekutorů znovu vnést do veřejného prostoru a vyhlásit měsíc červen měsícem exekucí. Již dne 30. 5. jsme organizovali v Ostravě přednášku Nenechme se zotročit exekutory. Dne 3.6. proběhla debata na toto téma v rámci Ekumenické akademie Praha a 7. 6. happening Exekuce exekutorské komory. Na 19. června chystáme debatu v Knihovně hl. města Prahy. V mezidobí budeme tuto pro nás nepřijatelnou privatizaci jedné ze základních funkcí státu tepat v sérii happeningů, skečů na webových stránkách či v diskusích na petičních stáncích.“

Zapojeny budou i regiony, především pak severní Morava. Člen ostravského ProAltu Ondřej Marek k tomu uvádí: „Připravujeme start kampaně Stop likvidačním exekucím. Vytvořili jsme materiály, které by měly obětem soukromých exekutorů pomoci se zorientovat, dále pak Petici za zrušení profese soukromých exekutorů a taktéž několik přímých akcí a happeningů, které v následujících měsících chceme realizovat v Ostravě a Opavě.“

Více informací o Červnu, měsíci exekucí, kampani Stop likvidačním exekucím, záznamy z happeningů, materiály s radami a další naleznete na webových stránkách ProAltu.

Kontakty:

Pavel Novák, mluvčí ProAltu, pavel.novak@proalt.cz, 723 447 596

Michal Trčka, člen ProAltu, mich.t@centrum.cz

Ondřej Marek, člen ProAltu, ostrava@proalt.cz

ProAlt je občanská iniciativa pro kritiku vládou prosazovaných neoliberálních reforem a na podporu alternativ. Vznikla v  létě 2010. Odmítá nárůst sociálních a ekonomických nerovností, ekologickou bezohlednost, privatizaci veřejného prostoru, statků a služeb. Stavíme se proti odsouvání občanů do role těch, kdo bezmocně přihlížejí rozhodování uzavřených elit, které nemohou ani kontrolovat, ani na ně mít praktický vliv.

Projev začne zhruba v 15 hodin.

ProAlt Chrudim

koordinátor Milan Daniel

467771107; 773466927

Cílem tohoto happeningu je navázat na probíhající kampaň iniciativy ProAlt Červen – měsíc exekucí, a navíc upozornit na exekuční tematiku také trochou švejkovského šibalského úsměvu, pichlavými nadsázkami a vizualizací inspirovanou karikaturami kapitalistů z kreseb Františka Kupky. Jste zváni na tuto taškařici ať už v kostýmech či v civilním oděvu. Procesí má připomínat středověké svátky bláznů a karnevalové slavnosti, přičemž blázny nahradí démoni kapitalismu. Fantazie je bezbřehá, kostýmy služebníků kapitalismu jsou jen na Vás. Happening proběhne v neděli 30. 6. 2013. Akce začne v 16 hodin na Václavském náměstí v Praze a skončí u Strakovy akademie.

Kontaktní osoby:

Ondřej Lánský: ondrejlansky@proalt.cz; tel.: 605 983 616

Lukáš Matoška: lukasmatoska@gmail.com; tel.: 721 490 382

Podporují:

Alternativa zdola – Ekumenická akademie Praha – Iniciativa ProAlt – Mladí sociální demokraté – Národní rada osob se zdravotním postižením ČR – Odborový svaz Stavba ČR – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR – Rada seniorů ČR – Spojenectví práce a solidarity

Plakát ke stažení zde.

Pavel Novák

Pád nejnepopulárnější vlády v dějinách České republiky nás nesmí ukolébat. Zdroj našich problémů, neoliberální politiky, nás ohrožovat nepřestal. Příští vláda musí začít alespoň s revizí nejhorších výstřelků vlády právě odstoupivší.

Petr Nečas rezignoval. Tím padla troufám si říci nejnepopulárnější vláda v dějinách České republiky a možná i nejnepopulárnější vůbec. Mnozí z nás se opatrně radují. Problémem je ale to, proč se tak stalo. V euforii z vítězství nesmíme zapomenout na sérii proher, které jsme, my občané české republiky, utrpěli a na škody, které nepůjdou snadno napravit.

Cherchez la femme?
Mohlo by se zdát, že Petr Nečas odstoupil kvůli ženám. Alespoň taková by mohla být zjednodušená interpretace. Kvůli chybě, či tzv. služební horlivosti, možno říci i aroganci své ředitelky kabinetu, jako-kůň-dřící Janě Nayové. První vrstva je ovšem vrstvou nejméně významnou. Pro jednání Jany Nagyové lze mít určité lidské pochopení. Pro co pochopení mít nelze, je jednání „hrdinů z Afghánistánu“, kteří zcela mimo rámec zákona, v rozporu s přísahou nebránili zájmy České republiky, nýbrž ale podivné partikulární zájmy jedné úřednice z Úřadu vlády. To svědčí o totálním rozkladu institucí v naší zemi. A to by měl být důvod k pádu každé vlády. Politický kýč nikdy nekončících hrátek kolem korupce se autorovi zdá být již příliš únavný a maskující skutečné problémy naší a i globální společnosti, takže jeho rozbor ponechám jiným.

Důvěra v nedůvěře
Vláda boje proti korupci se ukázala nejzkorumpovanější – alespoň podle počtu trestních stíhání ministrů, náměstků, poslanců apod. – vládou v historii. Pravicový tisk má ovšem tu drzost vydávat tento fakt za úspěch. Neboli i v minulosti byly vlády takto zkorumpované, jen státní zástupci a policie byli zkorumpovaní též, případně se báli, zatímco nyní díky genialitě paní Peak a tandemu Pospíšil (který instaloval Rampulu) – Blažek mají orgány činné v trestním řízení uvolněné ruce a nebojí se. Něco na tom může i být. Ale není to důležité. Důvěra občanů v politický řád tak jako tak padá ke dnu. Skandál za skandálem, nekompetentnost vršená na nekompetentnost, to charakterizuje tuto vládu. Ne ovšem ve všech oblastech. V některých oblastech byla vláda až děsivě kompetentní.

Více zde.

AKTUALIZACE: Rezignací premiéra Nečase nic nekončí. Je třeba, aby byly uspořádány předčasné volby, protože současná Sněmovna nedokáže vytvořit jinou vládu, než je vláda privatizace státu a neoliberálních škrtů.

Vzhledem ke skandálnímu chování premiéra Nečase při „vysvětlování“ událostí spojených se zásahem ÚOOZ na Úřadu vlády ČR, je potřeba, abychom dali veřejně najevo svůj nesouhlas. Stejně tak odmítáme vládu stran, které jsou ochotny takové chování krýt – zejména pokud existuje důvodné podezření, že na korupčním chování se podílel i ministr financí Kalousek.

Demonstrace se uskuteční

v úterý 18. 6. od 17h

na Klárově, v Praze (poblíž Úřadu vlády).

Podpořte petici za rozpuštění Poslanecké sněmovny. Arch ke stažení zde:

http://www.proalt.cz/wp-content/uploads/2013/06/Petice_Necas.pdf

Událost na Facebooku je zde:

https://www.facebook.com/events/182352635263870/182360785263055