Kožešina – racionální důvod k utrpení?

One Comment

Názor, že v dnešní době nejsou pro zákaz chovu zvířat za účelem získání jejich srsti racionální důvody, byl odpovědí našeho Ministerstva zemědělství na kampaň Ukažte to vládě, kterou na konci listopadu 2012 zahájilo občanské sdružení Svoboda zvířat.

Reakce Ministerstva zemědělství

Na výzvu reagovalo Ministerstvo stanoviskem ze 7.ledna 2013, v němž mimo jiné uvádí:,,Pro podporu zákazu chovu kožešinových zvířat v ČR neshledává Mze v současné době racionální důvody. Chov kožešinových zvířat má, stejně jako chov ostatních hospodářských zvířat, stanovená legislativní pravidla a je pod stálou kontrolou státních dozorových orgánů. Mze již v roce 2004 připravilo vyhlášku o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, podle které musí chovatelé k 31.prosinci 2013 vyřadit z užívání veškerá chovná zařízení, která nesplňují parametry na zajištění lepších životních podmínek chovaných zvířat.“

Reakce Státní veterinární správy

V odpovědi na kampaň prohlásila Státní veterinární správa (SVS), že v roce 2012  nezaznamenala při kontrolách porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Co se týče norků, kteří si v klecích okusují ocásky, tak dle SVS  je příčina takového chování neznámá a dochází k tomu jen u dvou až čtyř případů ročně. Chovatelé také předložili doklady o tom, že zvířatům byla poranění veterinárně ošetřena. SVS dále uvedla:,,s ohledem na vzniklé události budou kontroly v roce 2013 prováděny častěji, minimálně dvakrát ročně a to i v období mimo kožkování a v době kožkování. Dále bude prošetřen každý podnět o podezření z týrání zvířat při oznámení Státní veterinární správě.“

Platná legislativa

Tzv. kožešinová zvířata jsou podle zákona označována jako hospodářská zvířata a vztahuje se na ně Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) č. 166/1999 Sb.,  Zákon na ochranu zvířat proti týrání č.246/1992 Sb. a Nařízení rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat č. 208/2004 Sb., upravující parametry chovného prostoru pro lišky, psíky mývalovité, nutrie a činčily, vstoupí v platnost až k 31.12. 2013. Do té doby jsou zákonodárci tato zvířata odsouzena k utrpení v nespecifikovaných prostorech.

Ve Veterinárním zákonu se mimo jiné stanoví, že chovatel je povinen ,,chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav, a předcházet poškození jejich zdraví“.

V Zákonu na ochranu zvířat proti týrání se v § 4 píše, že za týrání zvířat se považuje: ,,chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení“, opět ale chybí bližší charakteristika chovného prostoru. V § 5 se poté píše, že zvíře se nesmí usmrtit bezdůvodně a dává se zelená zabíjení zvířat pro kožešinu: ,,(2) Důvodem k usmrcení je:

a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin

nebo jiných produktů“.

Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat č. 208/2004 Sb..

Ve vyhlášce č. 208/2004 Sb. se konkrétně stanovují parametry chovného prostoru pro druhy hospodářských zvířat. Stanovený prostor ale pro zvířata také není zrovna ideální.

Norci a fretky

Pro norky a fretky ve farmovém chovu se stanovují prostory v kleci bez budníku takto: na jedno dospělé zvíře a pro jednu samici s mláďaty do odstavu plocha 2550 cm2, u mláďat po odstavu pro dva kusy 2550 cm2. Minimální výška klece 45 cm.

U nás se chová norek americký, který je zde nepůvodní a kvůli únikům z farem ohrožuje v celé Evropě původního norka evropského, ale také hryzce, užovky a raky. Samci dorůstají délky okolo 55cm. Norek je šelma, která v přírodě žije v blízkosti vod, kde také loví. Voda je součást jeho přirozeného prostředí a na nohách má krátké plovací blány. V klecích na farmách má k dispozici jen vodu na pití. Norci, kteří nejsou v chovném stádu, se zabíjí v šesti až osmi měsících.

Fretky jsou velmi aktivní stvoření. V domácnostech se chovají v klecích jako domácí mazlíčci, chovatelům se však doporučuje dávat jim pro jejich zdravý vývoj možnost pobývat i mimo klec.

Druhy zvířat, které si musí počkat do 31. 12. 2013:

Lišky a psík mývalovitý

Pro lišky a psíka mývalovitého jsou vyhláškou stanoveny tyto parametry: jedno dospělé zvíře má nárok na plochu 8 000 cm2, jedna samice s mláďaty do odstavu 20 000 cm2, dva kusy mláďat po odstavu 12 000 cm2. Minimální výška klece je 70 cm.

Lišky i psík mývalovitý jsou šelmy. Liška obecná i s oháňkou dosahuje délky cca 140 cm. Výšku v kohoutku má až 40 cm. Liška polární dosahuje s oháňkou délky cca 90 cm a v kohoutku má výšku cca 30 cm. Ve volné přírodě si stejně jako psík vyhrabávají nory, jsou velmi aktivní a obývají velká teritoria. Psík mývalovitý je o něco menší, pochází z Asie a do Evropy byl lidmi zavlečen právě kvůli kožešině. Ve volné přírodě u nás nemá přirozené nepřátele a ohrožuje drobnou lesní zvěř.

Nutrie

Pro farmový chov nutrií se stanoví následující parametry pro prostory kotců bez budníku: jedno dospělé zvíře plocha 10 000 cm2, jedna samice s mláďaty do odstavu 20 000 cm2, dva kusy mláďat po odstavu 5 000 cm2. Domovem nutrií je Jižní Amerika a do Čech byly dovezeny ve 20. století kvůli kožešinám a pro chov na maso. Nutrie, které s chovů unikly do přírody ohrožují např. ondatry. Nutrie žijí ve skupinách a jedna taková skupina  obývá 2 – 5 ha velké území. Na březích si stavějí nory a dlouhé chodby dosahují i více než patnáct metrů. Mají na nohách blány a ve vodě tráví většinu své aktivity. Dospělé nutrie dosahují i s ocasem délky více než jednoho metru. Na farmách se pro kožešinu zabíjejí v sedmi až devíti měsících života.

Činčily

Činčily na farmách v klecích bez budníku mají mít k dispozici tyto prostory: jedno dospělé zvíře a samice s mláďaty do odstavu plochu 5 000 cm2, mládě po odstavu 3 330 cm2. Minimální výška klece 100 cm. Činčily se v přírodě dožívají až 22 let. Na farmách jsou zabíjeny v sedmi až deseti měsících. Pocházejí z And a ve volné přírodě byly kvůli kožešině téměř vyhubeny. Existují spolky, které se snaží o jejich návrat. V Chille je také Národní rezervace činčil (Reserva Nacional de Chinchillas). Činčily jsou velmi aktivní a rychlé. Rády běhají, šplhají a skáčou i do výšky jednoho metru.

Ve vyhlášce se dále uvádí:

(1) Uspořádání, provedení a údržba zařízení pro chov kožešinových zvířat musí v souladu s druhově specifickými požadavky poskytovat dostatek prostoru pro normální lokomoční chování, upravování srsti, uléhání, odpočinek, zaujímání polohy pro spánek, neomezené natahování končetin a vstávání.

(2) Zvířata, u nichž je normální součástí života pohyb, nebo reagují na vyrušení skoky, a zvířata, která se při zkoumání okolí stavějí na zadní nohy, musí mít pro tyto pohyby dostatek místa kdekoliv s výjimkou části vyhrazené pro spánek.

(3) Zvířata musí mít možnost vidět na ostatní zvířata, a pokud je to součástí normálního chování a zvyšuje to životní pohodu jednotlivců, zkoumat své sociální prostředí a projevovat chování související s udržováním sociální struktury.

(4) Podlahy a prostory pod klecemi musí dobře odvádět vodu, aby bylo možno snadno odstraňovat výkaly a rozlitou vodu, aniž by při tom byla zvířata rušena, zneklidňována nebo zraňována. Materiály použité na podlahách musí být vhodné pro daný druh kožešinových zvířat. Používají-li se perforované podlahy, je nutné, aby byly vhodné pro daný druh, velikost, věk a hmotnost zvířat a mají tvořit pevný, rovný a stálý povrch.

Porážka

Způsoby porážky kožešinových zvířat u nás do konce roku 2012 určovala Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, §11. Od 1.ledna 2013 vstoupilo v platnost Nařízení rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování.[1]

Mechanické metody zabíjení:

(1)   Penetrační přístroj s upoutaným projektilem: těžké a nevratné poškození mozku vyvolané nárazem a penetrací upoutaného projektilu.

(2)   Střelná zbraň s volným projektilem: těžké a nevratné poškození poškození mozku vyvolané nárazem a penetrací jedním nebo více projektily.

(3)   Tupý úder do hlavy: silný a přesný úder do hlavy způsobující těžké poškození mozku.

Zabíjení elektrickým proudem:

(1)   Omračování elektrickým proudem prováděné pouze na hlavě: vystavení mozku proudu, který vyvolá celkovou reakci podobnou epileptickému záchvatu na elektroencefalogramu (EEG).

(2)   Omráčení elektrickým proudem pomocí elektrod na hlavě a na těle: vystavení těla proudu, který vyvolá současně celkovou reakci podobnou epileptickému záchvatu na elektroencefalogramu a fibrilaci nebo srdeční zástavu. Liškám se elektrody dávají na tlamu a do konečníku. Činčilám na ucho a ocas.

Kožešinová zvířata

Zvířata, jejichž srst se zalíbila lidem natolik, že se jejich chov a zabíjení pro tuto surovinu stal normální součástí trhu, zavřením v klecích velmi trpí. Jsou vystavena obrovskému stresu. Prostory v kterých jsou zvířata nucena žít neodpovídají jejich základním potřebám a jejich způsobu života.

Chovají se zvířata, která v přirozeném prostředí obývají rozlehlá teritoria a jsou uzpůsobená k aktivnímu pohybu. Pro některé je přirozeným prostředím voda a jsou zdatnými plavci. Některá žijí ve velkých skupinách a jiná jsou naopak samotáři. Na farmách však mají k životu jen malý omezený prostor. Vodu zde mají jen k napojení. Jejich přirozenou potravu nahrazuje jateční odpad. A ani na jejich sociální potřeby není brán zřetel. Klece, v kterých jsou držena, mají často jen drátěnou podlahu. Některá zvířata jsou také držena v chladu, aby měla hustší srst.

Následky na zvířatech

Zvířata v důsledku pro ně nevyhovujících podmínek trpí na farmách různými nemocemi, zraněními, a poruchami chování. Stresovaná zvířata se sebepoškozují, např. okusováním. Stres se projevuje také bojácností, či agresivitou vůči ostatním zvířatům a také vlastním mláďatům, která usmrcují, (pozorováno např. u lišek). Také se projevuje tzv. stereotypie, což jsou stále se opakující bezúčelné pohyby jako běhání v kleci dokola, či skákání.

Dovoz

Kožešiny ze zvířat se k nám také dováží. Velkými producenty jsou asijské země, zvláště Čína, kde jsou za účelem získání kožešiny chováni i psi a kočky. Velmi kruté je také jejich zabíjení. Podle Svobody zvířat (SZ) se odhaduje počet zvířat zabitých kvůli kožešinovému průmyslu na devadesát milionů ročně. Ze tří čtvrtin pak dle SZ převládá chov na farmách nad lovem. Na volně žijící zvířata se líčí pasti, které nezabijí zvíře hned, a to umírá několik dnů. V USA jsou ročně uloveny asi čtyři miliony, v Kanadě jeden milion a v Rusku čtyři miliony zvířat. V roce 2009 zakázal Evropský parlament obchodování s kůžemi tuleňů v EU.

Kočky a psi v EU

V červnu roku 2007 schválil Evropský parlament zákaz obchodování s kožešinou psů a koček v celé Evropské Unii. Poslanci schválili speciální výjimku na kožešiny psů a koček určených k „vzdělávacím účelům a účelům preparace. Nařízení vstoupilo v platnost 31. 12. 2008. V rozpravě na podporu tohoto nařízení vystoupila také česká europoslankyně Zuzana Roithová. Ve směrnici se píše: ,,Cílem tohoto nařízení je zakázat uvádění na trh ve Společenství, dovoz do Společenství nebo vývoz z něho kočičích a psích kůží a výrobků obsahující tyto kůže. ‘Uváděním na trh’ se rozumí držení kočičí nebo psí kůže nebo výrobku obsahující tyto kůže za účelem prodeje, včetně nabídky k prodeji, prodeje a distribuce.“

Ačkoliv je obchodování s kočičími a psími kožíšky v EU zakázáno, dochází k porušování. V roce 2011 našla Česká obchodní inspekce na Plzeňsku výrobky z těchto kůží. ,,V šesti případech zjistili inspektoři, že byly nabízeny výrobky vyrobené z kočičích nebo psích kožek,“ řekl mluvčí ČOI Tomáš Vozáb. „ČOI už udělila několik pokut a zabavené zboží bude zničeno.“ Podle inspektorů zakázané zboží z kožešin nedovezl nikdo z Asie, ale bylo vyrobeno u nás.[2]

V roce 2010 přišel server aktualne.cz s článkem v němž upozornil, že na internetových stránkách  Anonnce a Aukro se kožichy ze psů nabízejí. Na serveru Aukra i dnes naleznete nabídku pravých psích kožešin.

Krokodýli v ČR

Od března 2013 bude možné v ČR zabíjet pro maso a kůži také krokodýly chované na farmách. Více než 200 krokodýlů nilských chová na farmě ve Velkém Karlově zemědělský podnik Agro Jevišovice, který předloni koupila skupina Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše. Právě kvůli tomuto podniku ministerstvo vyhlášku přijalo. Chov rozjel bývalý majitel, který zakoupil krokodýly z uzavřených chovů ve Francii a v Thajsku s tím, že budou sloužit jako turistická atrakce. „Krokodýli jsou tady, začali se v zajetí množit, ale Česká republika neměla nástroj, podle čeho je usmrtit,“ připomněl agrární analytik Petr Havel.[3]

Co můžeme udělat?

S pravými kožešinami se setkáváme nejen v podobě celokožešinových kabátů, ale také jako s lemy na kapucích, rukávech, na botách, rukavicích, šálách a dalších doplňcích. U takovýchto  výrobků často chybí označení, které by zákazníka informovalo o tom zda se jedná o pravou kožešinu a z jakého zvířete. Pár rad, jak rozpoznat pravou kožešinu od nepravé uvádí na svém serveru také Svoboda zvířat: např. když rozhrnete chlupy, uvidíte podklad a pokud jde o umělou kožešinu, ukáže se vám látka, do jejíž osnovy byly chlupy vpleteny.

Pokud jste proti chovu kožešinových zvířat, můžete podepsat petici za zákaz v ČR na www.protisrsti.cz. Pod vytištěnou petici můžete sbírat podpisy. Kampaň Svobody zvířat Ukažte to vládě pokračuje; na stránce http://www.ukaztetovlade.cz/ můžete poslat požadavek na zákaz chovu kožešinových zvířat ministrovi zemědělství, Státní veterinární správě a Parlamentu ČR.

Jak je to v zahraničí aneb Někde to jde

To, co je u nás považováno Ministerstvem zemědělství a zřejmě i většinou zákonodárců za iracionální, vidí v jiných zemích odlišně. Ve Velké Británii platí zákaz chovu kožešinových zvířat již od roku 2003, v Rakousku od r. 2005, v Chorvatsku od r. 2007 s 10letým přechodným obdobím a v Bosně a Hercegovině od r. 2008 s 10letým přechodným obdobím. V Holandsku platí zákaz chovu lišek a činčil od roku 2008 a od roku 2024 zde také bude zakázán chov norků pro kožešinu. Holandsko k tomuto zákazu, kterým se v této zemi ukončí veškerý chov kožešinových zvířat, dospělo i přesto, že jde o velký trh – ročeně se v zemi zabije pro kožešinu asi šest milionů norků; stát se rozhodl uhradit chovatelům kompenzace ve výši 28 milionů eur.

V řadě dalších zemí jsou podmínky pro chov k těmto účelům nastaveny tak, že chov na farmách prakticky není možný. V některých zemích se nesmí chovat zvířata, jež jsou v seznamu CITES. Podrobnosti se dozvíte na www.protisrsti.cz.

Racionální?

Podle ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) by byl zákaz chovu kožešinových zvířat v ČR iracionální. Ale co je racionální na chovu zvířat jen pro jejich srst, když máme k dispozici spoustu jiného materiálu, z kterého se dá vyrábět oblečení, doplňky, atd.? Na rozdíl od našich předků nás v zimě mohou hřát jiné materiály než pravá kožešina, které mají i jiné praktické vlastnosti, jako např. odvádění potu či nepromokavost.

Někteří lidé používají pravé kožešiny jako doplněk k oblečení, který je má údajně zkrášlit, avšak je toto racionální důvod k týrání a zabíjení zvířat? Mimo to, existují příjemné materiály, které se svou podobou pravým kožešinám hodně přibližují. Tak proč týrat zvířata v těsných klecích a upírat jim jejich základní potřeby? Je opravdu dnes racionální a ospravedlnitelný tento krutý chov a zabíjení zvířat, jež mají tu smůlu, že se člověku zalíbila jejich srst?

Zpracovala Dana Hladíková


[1] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:303:0001:0030:CS:PDF

[2] www.mediafax.cz/domaci/3150457-COI-objevila-na-Plzensku-vyrobky-z-kocici-kuze

[3] http://www.rozhlas.cz

Tags: 

Readers Comments (1)
  1. [...] Na stránce můžete vyplněním formuláře poslat požadavek za zákaz chovu kožešinových zvířat ministrovi zemědělství, Státní veterinární správě a Parlamentu ČR. Studii Dany Hladíkové /Kožešina – racionální důvod k utrpení?/ si můžete přečíst zde. [...]